C.K. domobranecký pluk č. 8 Praha

Landsturm Infanterie Regiment Nr.8 Prag


poručík pražského domobraneckého praporu Bohumil Rejf

 

Domobranecké pěší pluky se vytvořily až po vypuknutí 1. světové války, respektive po vyhlášení mobilizace. Landsturminfanterieregiment Nr. 8 vznikl na přelomu července a srpna 1914 v Praze, odkud byl také doplňován. Na začátku války se LstIR 8 stal ( společně s LstIR 6, 7, 28 a 29 ) součástí pražské 95. domobranecké pěší divize generálmajora Richarda Rostoczila. Landšturmáci první výzvy, ve věku od 32 do 36 let, rukovali 27. července 1914 do kasáren Na Pohořelci, kde odevzdali vojenské knížky a následně se přesunuli do vozatajských kasáren ve Vršovicích, kde byli ubytováni. Následující den vojáci složili přísahu císaři a bylo přistoupeno k rozdělování výstroje a výzbroje. Následovala nezbytná přehlídka, kdy před zraky velení pochodoval plně vyzbrojený pluk o síle 4 500 mužů. Až do 7. srpna nebylo stále jasné, na jakou frontu bude pluk odeslán, avšak následující den bylo rozhodnuto o přesunu na ruskou frontu. V noci 9. srpna byli vojáci seřazeni a po nutné motlitbě, za zvuků plukovní hudby se pluk přesunul na nadraží Hrabovka, kde došlo k nastoupení mužstva do vagónů a v ranních hodinách se vlak rozjel. Trasa přesunu vedla přes Českou Třebovou - Bohumín do pevnost Krakow, kam vlak s vojáky dorazil 12. srpna v 17:00 hod. Za městem byl pluk utábořen v provizorních podmínkách a po zhruba hodinovém odpočinku vyrazil směrem na vesnici Kocmirowo. Svého cíle dosáhli vojáci ve dvě hodiny ráno a po rozestavění nočních hlídek se uložili k spánku v okolních staveních a stodolách. Následující den 13. srpna, pluk dosáhl ruských hranic a výzvědné oddíly brzy hlásily, že Rusové se od hranice stahli hlouběji do vnitrozemí. Dalšího dne v osm hodin ráno pluk překročil ruské hranice a u celnice byla provolána sláva císaři Františku Josefovi I. Dále vojáci postupovali po špatné cestě směrem na město Pršice, kam dorazili v 18:00 hod. a pluk zde přenocoval. Ráno dorazil na místo i trén a malé město obydlené převážně polskými židy, bylo vojskem přeplněno. Během noci došlo k incidentu, kdy byl úmyslně založen požár ruskými obyvateli, kteří byli chyceni a odesláni zpět do Krakowa. Na další pochod se pluk vydal až dne 17. srpna po zásobení potravinami a municí, přes vesnici Sorbija do Městečka Dřevošice. Město mělo zhruba 14 000 obyvatel a obyvatelé vyšli v průvodu vstříc veliteli pluku, kterému předali klíče od města. Dne 18. srpna slavil císař František Josef I. své 84. narozeniny a také dobytí Bělehradu svými vojsky. Na oslavu těchto událostí byli vojáci LstIR 8 ráno seřazeni na náměstí v přítomnosti velitele divize generála Kusvara a také zástupce německé armády. Vojáci byli ubytováni po celém městě, včetně synagogy, která sloužila jako přístřeší i vojákům 2. roty LIR 8. Dřevošice pluk opustil dne 19. srpna v 8 hodin ráno a po 30 km dlouhém pochodu překonal řeku Vidin u města Pinčova, kde se vojáci ubytovali v blízké vesničce Vlchova. Zde byl po pochodu v úmorném vedru, po cestách plných písku a prachu, nařízen odpočinek. K dalšímu pochodu nastoupil pluk 22. srpna a večer dorazil do vesnice Dubné, kde také přenocoval. Následující den cesta pokračovala do vesnice Klepra, kde bylo hlášeno přepadení jízdní hlídky ruskými kozáky. Tři vojáci z této hlídky byli zabiti a ostatní byli Rusy zajati. Jako prevence dalšího ataku rusů, byla 2. rota rozestavena jako přední hlídka před celým plukem. Pro oživení bojového ducha, bylo unaveným vojákům, kteří ještě nezahlédli nepřítele, na nástupu sděleno, že francouzká armáda utrpěla porážku od německé armády a Rumunsko vypovědělo Rusku válku. Po tomto oznámení musel pluk třikrát zvolat "hoch" vítězné armádě. Ráno pokračoval pochod vstříc nepříteli, přes obce Kreml, Bidžilinu, kde přední hlídky zaznamenaly stahující se Rusy k řece Visle.

 

"článek převzat s laskavým svolením od pana Hynka Domalipa"